Německo se sice oficiálně postavilo na stranu Ukrajiny a slíbilo její dodávky zbraní, ve skutečnosti však podle kritiků váhá. Vláda jedná v souladu se slovy kancléře Olafa Scholze, který se chce vyhnout osudu císaře Wilhelma II.
Ten podle jednoho z výkladu dějin natolik podporoval Rakousko-Uhersko, až kontinent přivedl k první světové válce. I když je podle historiků mezi létem 1914 a současností mnoho rozdílů, Scholzovou prioritou je podle jeho vyjádření zejména zabránit tomu, aby konflikt přesáhl ukrajinské území.
Historické paralely nacházejí němečtí představitelé is druhou světovou válkou, chtějí zabránit tomu, aby německé tanky úmyslně nebo i neúmyslně zasahovaly na ruském území. Jak to vypadá v praxi, ukazují zjištění deníku Die Welt.
Žádné těžké zbraně
Od konce března neposlalo Německo navzdory příslibům na Ukrajinu žádnou významnější zásilku zbraní. Armádě, která čelí ruskému agresorovi, poslalo jen dvě dodávky lehkých zbraní – protitankové miny, součástky do zbraní nebo granáty. Navzdory žádostem ukrajinské vlády Německo neposkytlo žádné těžké zbraně.
Německo přitom ještě v dubnu Kyjevu slíbilo třicet tanků Gepard, které prioritně slouží k sestřelování letadel, ale lze je použít i proti pěchotě či snadněji obrněným vozidlům. Tyto tanky podle Scholzova vyjádření z poloviny května ještě nebyly připraveny, a tak brzy ani nebudou.
