Meziroční tempo růstu inflace v eurozóně se v květnu zrychlilo na 8,1 % ze 7,4 % v dubnu a dosáhlo nového rekordu. Opět k tomu přispěly zejména ceny energií. TASR o tom informuje na základě předběžných údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Tento výsledek překonal očekávání analytiků, kteří předpověděli, že inflace v eurozóně v květnu stoupne na 7,7 %. Důvodem vyšší než očekávané míry inflace je zrychlení růstu cen širší škály zboží a služeb, což naznačuje, že už to není jen energie, která táhne spotřebitelské ceny vzhůru.
Při pohledu na hlavní složky inflace v eurozóně v květnu k ní nejvíce přispěly ceny energií, které vzrostly meziročně o 39,2 % po zvýšení o 37,5 % v dubnu. Následovaly ceny potravin, alkoholu a tabáku (o 7,5 % v porovnání se 6,3 % v dubnu), průmyslového zboží bez energií (o 4,2 % oproti 3,8 % v dubnu) a služeb (o 3,5 %) ve srovnání s 3,3 % v dubnu).
Inflace v eurozóně tak v květnu dosáhla nového rekordního maxima, což zpochybňuje názor Evropské centrální banky (ECB), že postupné zvyšování úrokových sazeb od července bude stačit na zkrocení tvrdohlavě vysokého tempa růstu cen.
Spotřebitelské ceny v Evropě se za uplynulý rok prudce zvýšily, nejdříve kvůli problémům s dodavatelským řetězcem po pandemii onemocnění COVID-19, poté pro válku Ruska na Ukrajině.
Míra inflace v eurozóně tak již více než čtyřnásobně převýšila cíl ECB na rovni 2 %.
Kromě toho tempo růstu tzn. jádrové inflace, bez nestálých cen potravin a energií, které pečlivě sleduje ECB, se meziročně zrychlilo na 4,4 % z 3,9 % v dubnu, přičemž ještě užší míra, která nezahrnuje alkohol a tabák, stoupla v květnu na 3,8 %. z dubnových 3,5 %.
Prezidentka ECB Christine Lagardová a hlavní ekonom Philip Lane avizovali zvýšení depozitní sazby ECB z -0,5 % o 25 bazických bodů v červenci. A do konce 3. čtvrtletí by se tato úroková sazba měla dostat do kladného pásma.
Někteří politici a ekonomové však pochybují, že to bude stačit, zejména proto, že základní inflace nevykazuje žádné známky poklesu.
Guvernéři centrálních bank Rakouska, Nizozemska a Lotyšska proto uvedli, že v červenci by mělo být na stole zvýšení sazeb až o 50 bazických bodů.
ECB se nejblíže setká 9. června, přičemž formálně ukončí schéma nákupu dluhopisů na konci příštího měsíce a zřejmě bude pokračovat v signalizaci zvyšování sazeb.
TASR o tom informuje na základě údajů Eurostatu a zprávy Bloomberg.
